čtvrtek 1. ledna 2009

Faraóni pod Špilasem - Titanic Hall, čtvrtek 1. 1. 2009

  1. Je tu Nový rok a s ním i první kulturní zážitek - návštěva jedinečné (píše se to na propagačních materiálech) výstavy - Tutanchamon - jeho hrob a poklady. Přísluší mně vůbec výstavu takového rozměru nějak hodnotit? Myslím, že ano, to může přece každý. Lehce vám ji tedy popíšu očima někoho zcela nezaujatého a zároveň někoho, kdo již mnoho výstav navštívil a dokonce (i když v porovnání s touto je "mikrovýstava" ještě nadsazeným pojmem) uspořádal. A v neposlední řadě někoho, kdo shlédl i originál přímo v Egyptském národním muzeu.

Hezky od začátku. Při ověření otevíracích hodin výstavy mně bylo řečeno, abych si raději předem obstaral vstupenky, např. v síti Ticket Pro. Jelikož jsem nechtěl výstavu shlédnout sám, využil jsem příležitosti její přítomnosti v Brně a někoho pozval. Překvapila mě příjemná novoroční akce, kdy jsem k jedné vstupence (350,- Kč) obdržel druhou zdarma. Vstupenky se objednávají na zvolený čas, zpravidla po půl hodinách. Nějak v půl druhé jsme se vypravili z Nových sadů (lze i z Úzké) busem č. 60 (61) směr Heršpice a vyběhli z busu na zastávce Strážní. Před třičtvrtě na tři jsme již byli na místě. První, co mě zaujalo bylo osobní přivítání jedné z průvodkyň, navigace na šatnu a vstup na výstavu. Odložili jsme tedy své teplé svršky a čekání na třetí hodinu strávili čtením panelů, které byly umístěny před vstupem na výstavu. Zde si dovolím podotknout menší výhradu. Anglicky psaný text nebyl moc čitelný. Jinak fajn informace. Úplným egyptolaikům (jako jsem například já) vřele doporučuji nejdříve si panely přečíst a načerpat tak pár základních informací o všem, co lze na výstavě vidět. Gong na dalekém Petrově udeřil třetí a my už byli za startovací páskou. Mezi řečí zmíním všudypřítomné davy lidí. Člověk by si pomyslel, že na Nový rok budou všichni pomalu střízlivět a probírat se z alkodeliria, ale opak byl pravdou. Lidu jako máku. Pochopil jsem, proč je dobré mít vstupenky předem.

Vstoupili jsme tedy a ocitli se v prostoru, kde byly myslím 4 projekční plochy a hodiny udávající čas do další projekce. Promítaly se různé příběhy o Tutanchamonovi a jeho okolí. V prostoru bylo pár židlí. Občas zvuk projekce rušili neukáznění návštěvníci. Po čase jsme byli vpuštěni do dalšího sálu, kde bylo jedno veliké plátno a jeden příběh na něm. Židlí bylo více. Po shlédnutí jsme přešli do vlastních výstavních prostor, kde byly zhruba tři-čtyři 3D scény postupně odhalující situaci a pohled, který prý spatřili objevitelé hrobky. Scéna se vždy rozsvítila, spustil se syntetický hlas kdesi z reprobeden, cosi pověděl, scéna zhasla, hlouček lidí se přesunul k další scéně a tak stále dál a dál... Jako na běžícím páse. Scény jsou moc hezky připravené, to ano, ale to kolem? No... pojďme dál. Po shlédnutí všech scén se otevřel pohled na mnoho dalších exponátů. Ač se jedná o repliky, jsou vskutku mistrně provedené, na jejich přípravě se podíleli přední odborníci. Nádherné kousky, o tom není pochyb. Exponáty mají vysvětlující panely. Nejvíce mě zaujaly netradiční věci, například hudební nástroje či vonné esence a nádobky na ně. Lze se zde dozvědět skutečně vyčerpávající informace o Tutanchamonovi a objevitelích jeho hrobky.

Po shlédnutí všech exponátů jsme byli navedeni do poměrně rozlehlého obchodu se suvenýry, kde mnoho návštěvníků jistě nechá nějaké své úspory. Nemám to pořadatelům za zlé, náklady na výstavu jsou určitě astronomické a je potřeba, aby se vrátily a nejen to. Ale myslím, že komerční zaměření celé výstavy je až moc okaté. Ta automatizace pohybu návštěvníků, ten modrý koberec, střídající se projekce, naleštěné exponáty.... vše je na můj vkus příliš sterilní, uhlazené, navoněné, načinčané. Jedná se pouze o můj názor, většina návštěvníků bude jistě provedením výstavy ohromena, já ne.
Ale abych jen nekritizoval, sdělím vám svůj názor, jak by se mně takovou výstavu líbilo uspořádat. Takže, jelikož se jedná o výstavu, jejíž zaměření sahá daleko do historie lidstva, zahodil bych veškerou moderní techniku, modré koberce, naleštěná skla a snažil se u diváka navodit dojem, že on je tím objevitelem hrobky. To znamená hezky neco lehce poprášit, na zem udusanou hlínu a pár kousků kamení, simulovat atmosféru vyprahlého Egypta, když už projekci, tak ne na stříbřité plátno ale na kus skály (i když umělé), dataprojektor zamaskovat do něčeho dobového. Chápu, že z hlediska bezpečnosti návštěvníků, exponátů, pořadatelů a nevím čeho ještě je toto těžko realizovatelné a nefrčelo by to jak na páse a penízky by se nesypaly takovým tempem, ale takto originální výstava by jistě upoutala a lidé by si o ní moc povídali. Dobré reference se šíří rychlostí blesku, řekl bych rychleji, než jakýkoliv typ prezentační kampaně.
Osobně si myslím, že faraonova kletba má něco do sebe a tyto věci, které se tak veřejně a ve velkém podávají veřejnosti (i když se v tomto případě nejedná o originály), by měly mít určitě mnohem větší úctu a já osobně z nich mám obrovský respekt, který podtrhují vzpomínky na pyramidy v El Gize, na jiných místech a další souvislosti spojené se starým Egyptem.
Na konec shrnutí v bodech.
mínusy: davy lidí, modrý koberec, mnoho projekcí vedle sebe někdy se vzájemně rušících, systém "běžícího pásu", příliš okaté komerční zaměření
plusy: novoroční akce 1+1 zdarma, vřelé přivítání, infopanely před vstupem na výstavu, informační hodnota výstavy, mistrně zvládnuté repliky, množství exponátů a infopanely u nich, informace o objevitelích
Na závěr jedna malá rada. Jděte nejdříve na výstavu a pak až jeďte "naostro" do Egypta, ne naopak.
Byli jste na této výstavě také? Jak působila na vás? Pokud ne, chcete ji navštívit? Těším se na vaše komentáře.

1 komentář:

Unknown řekl(a)...

Já jsem tuto výstavu taky navštívila a věřím, že podle Marianova návrhu by byla mnohem působivější a zajímavější, ale asi to není tak jednoduchý zrealizovat. V Egyptě jsem ještě nebyla, tak nemůžu posoudit, ale tato výstava se mně docela líbila, až na ty davy lidí, které zážitek trošku kazily. Ale informací bylo víc, než dost a exponáty taky krásný.