Sníh, mráz, sluníčko, obleva a tak pořád dokola. Bílá nadílka, která se v noci vysypala na Brno, zase pomalu mizí a mizí. Vydrží do příštího roku?

Hokejisté brněnské Komety se připravují na své poslední letošní utkání - tentokrát se Zlínem od 17.10 v Rondu.

Pavel Šporcl se skupinou Romano Stilo před pár chvílemi dohrál vyprodanému a nadšenému publiku Janáčkova divadla svůj koncert na turné Gipsy Way Tour 2009.

Mrazy dorazily i na jižní Moravu, teplota v neděli dopoledne se pohybuje okolo -8 °C, uvidíme, jak budou vypadat další dny. Možná zamrzlé rybníky brzy vytáhnou ven první bruslaře, kterým umělé ledové plochy nestačí.

Páteční večer byl ve znamení tramvajových havárií. Na ulicích Štefánikova a Palackého se odehrály hned dvě. Jednalo se o kolize s automobily. Tramvaje stály a lidem nezbývalo nic jiného, než pokračovat pěšky nebo počkat na náhradní dopravu. Naštěstí se zanedlouho provoz opět rozjel.

BrNovinky spustily guerrillu 24 - placky. Na různých místech mohou občané Brna najít placky a získat tak hned dva dárečky. Tak hurá na lov!

Kapela The Hydes za pár okamžiků pokřtí na Favalu v Brně své nové EP s názvem Silueta.

Po Brně to pěkně klouže, hlavní tahy a okruhy jsou nasolené a v pohodě sjízdné, po městě je to ale horší a namrzlá uježděná vrstva sněhu je dost nebezpečná. Řidiči, dávejte pozor a počítejte s delší brzdnou vzdáleností!

V Brně opět začínají poletovat sněhové vločky, předpovědi meteorologů se vyplňují, zdá se, že letošní Vánoce budou ledové.

BrNovinky dokončují svoji další guerrilovou kampaň a protože se blíží Vánoce, bude spojena s rozdáváním dárečků.

BrNovinky zprovoznily novou službu - živě z Brna. Budeme vám nyní přinášet úplně čerstvé krátké zprávy přímo z terénu hned, jakmile na něco narazíme.

ZMĚNA - NOVÝ PORTÁL

Vážení čtenáři, mnoho nových informací a reportáží naleznete na novém portále na adrese www.BrNovinky.cz Na tomto původním blogu již nebudou nové příspěvky vkládány. Děkujeme za váš zájem a těšíme se na www.BrNovinky.cz

za tým fotozpravodajství BrNovinky.cz Marián K.

BERNARD FEST 2009 SE BLÍŽÍ

Další ročník Bernard Festu se neodvratně blíží. I tento rok slibuje skvělou hudební nadílku v podobě kapel jako Clou, Support Lesbiens, Kryštof, Monkey Bussines, Gipsy.cz, Chinaski a Nightwork. Vystoupí nastoupí také Miro Žbiro (pozn.: red.)

ARCHITEKTURA na FASTu!

Zajímáte se o Architekturu? Pak si nenechte ujít...

Hanácké Velikonoce – Klenovice a okolí, pondělí 13. dubna 2009

Když jsou ty Velikonoce, řekl jsem si, že udělám průzkum, jak se na Moravě dodržují tradice.
Jenže, nemohl jsem vyrazit nevyzbrojen. Jal jsem se tedy den předcházející najít v Brně nějakou solidní vrbu, která by mě obdarovala svým proutím. Nikdy jsem si unifikovanou pomlázku nekoupil od prodejce, preferuju vlastní výrobu.

V ne děli, jsem tedy skočil do Krpole a dál někam na Kociánku, abych oběhl místní rybníčky, doufajíc, že tam nějakou vrbu potkám. Mýlka to byla. Není jednoduché v Brně vrbu najíti. Přesunul jsem se tedy k Antrophosu a podél Svratky pokračoval směr Riviera. Sice už byla tma, ale co bych pro vrbu neudělal. Nakonec jsem jednu objevil, alespoň jsem doufal, že to byla vrba. V té tmě se to těžko poznává. Po sklizni jsem se chtěl přesunout do štatlu, ale ouha, všude daleko a tma jak v pytli. Nerad chodím zpět stejnou cestou, tak jsem pokračoval dál podél řeky. Cestička se zužoval a zužovala a voda se přibližovala a přibližovala.. dál už to opravdu nešlo, leda jednou nohou ve vodě. Vzdal jsem to a vrátil se zpět k lávce na Rivieru. Prkna vypadala, jak kdyby měla každou chvíli odplout po Svratce pryč. Riviera zavřená, plot vysoký.... ale já starý teréňák jsem ho přeskočil, potají se proplížil opuštěnou Rivierou a přes další plot (jauu) se vylodil pod BVV. Pak už přesun zpět a pomlázka byla po pečlivém upletení na světě.  Hledání vrby mně zabralo asi 2,5 hodinky, kdo by to řek´.

Malinko jsem odbočil, jedeme dál. Nepředpokládal jsem, že bych měl v Brně potkat nějaké koledníky, proto jsem se vydal trochu za hranice města. Tedy trochu dál, až na Hanou.

Brzký ranní přesun do Kojetína, kde jsem v rámci čekačky na bus udělal pár fotografií nevelikonočních a pak hupky šupky do Klenovic na Hané. Fotografování místních koledníků jsem spojil s milou povinností

a vyšuchání m (bo jak se to tama nazývá) jedné milé slečny :-D (ona ví :-) PS. slivovička mě opravdu protáhla!

Na Hané jsem očekával davy koledníků klidně aj v krojích, vřískající děvčice, vrkající řehtačky, plné košíčky malovaných vajíček... ale realita byla poněkud jiná :-) Místo toho jsem potkával mládence s igelitkami Interspar, Billa, atd., bavíce se o tom, že už mají skoro "kilo" (náhrada vajíček), trošku se kýmacejících, se stejnými modely pomlázek.. Prostě moderní doba. Podobně to vypadalo po cestě stopem v Čelčicích a proběhl jsem i Bedihošť. Stejný trend všude. Přes Prostějov jsem  tedy skočil opět do Brna.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jak jste trávili Velikonoční pondělí vy? Překvapil vás někdo svojí návštěvou? :-) Byla pořádná šuchačka? Povězte svým komentářem.

Tento článek naleznete také na nově vznikajícím portálu TentoSvět.

V Zelňáckém sklepení, tak trochu ztraceni – Podzemí pod Zelňákem, sobota 4. dubna 2009

Blížíme se ke skupince asi 30-ti lidí na Radnické ulici, kteří jsou stejně jako my plni očekávání z blížícího se malého dobrodružství.

Navštívit historické sklepní prostory pod Zelným trhem a částí Masarykovy ulice se nepoštěstí každému. Brány do podzemí se otevírají pouze při výjimečných událostech, jakou právě startující turistická sezona v Brně určitě je. Akce je na vlastní nebezpečí. Jdeme do toho!
 
Přesouváme se od „Staré radnice“ k domu č.p. 21 na Zelném trhu. Čeká nás zhruba 1 kilometr dlouhá pouť doplněná odborným výkladem Ing. Aleše Svobody, který již dlouhý čas bojuje o záchranu vzácných brněnských podzemních prostor.
 
Do sklepních prostor pod Zelňákem vedou tři možné přístupové cesty. Nám je povolen vstup nejbezpečnější a to vchodem po schodech přes dům. Další vstup má označení „nebezpečný“ a spočívá ve zdolání žebříků pod poklopy rozesetými po městském povrchu.  
Třetí varianta je tzv. „velmi nebezpečná“, kdy se pod poklopy nenachází žádný žebřík..

Zatímco na Zelném trhu probíhá tradiční prodej ovoce a zeleniny, my už se ocitáme cca 6-8 metrů pod jeho povrchem.

Sklepy překvapují svojí prostorností a jak se dovídáme, sloužily v historii hlavně jako ledničky pro uskladnění zboží. Budování sklepů probíhalo hornickým způsobem pod půdorysy jednotlivých měšťanských domů. Autoři sklepů se však rádi roztahovali nad mez půdorysů svých domů až narazili na sousedův sklep, pak zkoušeli další směry a nebránili se ani stavění sklepů na patra. Není tedy divu, že podzemí připomíná labyrint plný tajemných zákoutí a není zde problém zabloudit do slepých uliček.

Dnes již sklepy sousedí také s kolektory a řada sklepů jim bohužel musela i ustoupit a nejen jim. Stále jsou však objevovány nové a nové sklepy, které jsou opravovány z materiálů rozbitých sklepů nebo bohužel bouraných památek.
 
Pán přede mnou si začíná odkládat bundu. Že by nečekané horko v „ledničce“? Čím to? Jak se dovídáme, nechtěné, ale příjemné vytápění podzemních prostor zajišťují Brněnské teplárny, kterým uniká teplo a tak se tu člověk i docela ohřeje :-) Apropo, všimli jste si někdy, že na Zelném trhu neboli na Starém tržišti se sníh dlouho „neohřeje“?

O tom, jak se jednotlivým obchodníkům dařil obchod, vypovídá velikost sklepů. Neprosperující obchodníci zasypávali sklepy odpadky a posléze je zazdili. Nyní jsou takové objevené prostory rájem pro archeology a historiky.

Součástí sklepů byly i studny a hned se dovídáme další perličku od Ing. Svobody. Pokud se vydáte k cukrárně Aida, tak před její zahrádkou spatříte, teprve v roce 2001 objevenou, středověkou studnu. Její útroby jsou trošku atypické. Studna funguje jako termál a pracovníci na jejím opravování pracovali v lednu oděni pouze do plavek. Pramen totiž protéká přes rozvody tepláren a ty jí propůjčují teplotu o příjemných 38⁰ C. :-)

Vcházíme do dalšího z prostorů, který je jediný původní – celocihlový, kde každá cihla má svou značku. V roce 1987 zažily brněnské sklepy havárii vodovodního řádu, a tak krásné původní cihlové klenuté prostory musely být obehnány ocelovou konstrukcí a posléze vyplněny betonovou směsí tzv. torkretem o tloušťce 10-15cm. Začínám si trošku připadat jako v bunkru :-) 
 
Míříme dále labyrintem chodeb a v cestě nacházíme žebřík pro vstupní trasu tzv. „nebezpečnou“. Nad hlavami nám prosviští tramvaj, to už se nacházíme pod Masarykovou ulicí a zároveň v nejníže položeném sklepu gotického původu v hloubce 13m. Postupujeme dále spletitými uličkami a už jsme v jednom z největších prostorů podzemí (délka 23m, výška cca 4m), které již pokřtily první akce jako např. školní chemicko – fyzikální pokusy, světelné show, rauty, prezentace firem, natáčení hudebního CD a modelky, zde sestupovaly po schodech obložených červeným kobercem v rámci módní přehlídky imitující peklo.
 
Procházíme další prostory a v jedné ze slepýc h uliček se naše výprava chýlí ke konci. Ještě se dovídáme jaké velké změny a plány se na podzemí chystá, kdy se na celé 2 roky uzavře veřejnosti.

Pokud se plány vydaří, budou moci návštěvníci obdivovat repliku středověkých sklepů a degustovat vínko v podzemních vinných trzích nebo se účastnit různých divadelních představení, prezentací firem a uměleckých výstav. Jednotlivé části podzemí se tak propojí a lidé již nebudou bloudit v labyrintech chodeb – škoda takové to bylo dobrodružství…
 
Inu, necháme se překvapit :-)

Text Síma, foto Marián

Láká vás podzemí nebo tajemno obecně?  Už jste někdy podnikli průzkumnou výpravu do brněnského podzemí? Povězte nám to svým komentářem.

Čarování se blíží - Riviéra, 30. dubna 2009

Tajemné datum se rychle blíží a proto se rovněž také blíží další Čarodějáles.

Rok od prvního vydání "obzvláště vypečeného festivalu" ČARODĚJÁLES uběhl neskutečně rychle. Zdá se to jako včera, kdy uklízecí četa odvážela metráky odpadků a sestřihával se klip z hodin dokumentujícího materiálu. Během toho roku přibyl v Brně jeden skvělý klub - METRO MUSIC BAR - a v něm už v lednu proběhla první předzvěst druhého ročníku - 1. soutěžní koncert METREM NA ČARODĚJÁLES. V této soutěži pro nové kapely šlo o to, jak z názvu vyplývá, zahrát si na festivalu. A to se poštěstí celkovým vítězům, o kterých se rozhodlo ve finále 2. dubna.

Během toho roku ale hlavně pořadatelé pracovali na tom, aby byla první repríza ještě vyvedenější než premiéra. Letos pořadatelé vyřešili ne úplně ideální podmínky v minulém roce početnějšími osvěžovacími i ulevovacími zařízeními. Areál bude asi o polovinu zvětšen a to i díky terénním úpravám, které na Riviéře proběhly. Dvě pódia, která se budou s produkcí střídat, což se velmi osvědčilo, budou větší a budou dál od sebe. Jako bonus by navíc měla přibýt třetí stage, tedy dj stan s koktejl barem. Podstatné však je, že program "zmezinárodněl", jak si pořadatelé vloni sami slíbili a celkově je opět line up skvěle našlapaný.

Hlavní hvězdou čili headlinerem ČARODĚJÁLESU 2009 bude znovuobnovená německá rocková kometa devadesátých let GUANO APES, která plnila haly a festivaly po celé Evropě a je mimo jiné autorem megahitu a "snowboarďácké hymny" Lords Of The Boards. Nyní navazuje s novým zpěvákem a novým albem ambiciózně na své obrovské úspěchy pod názvem iO. Vítaným okysličením bude určitě set italských melodických punkrockerů KILLJOY, i hvězdy z české a slovenské scény, které nikde jinde v Brně a okolí v nejbližší době neuvidíte. Více naleznete v sekci program přímo na webu Čarodějálesu.

/částečně převzato z webu pořadatele/

Chystáte se letos na tuto nevšední akci dorazit? Jak vám vyhovuje složení kapel? Byli jste na Čarodějálesu i minulý rok? Můžete připojit svůj komentář.

100 zvířat a není to ZOO - Musilka, čtvrtek 26. března 2009

Kapela Sto Zvířat je legenda mezi legendami. I když si nejsem jistý, jestli mluvit o legendě v době, kdy jsou na výsluní, je správné, ale snad mě za to neukamenují...

Sál na Musilce narvaný k prasknutí a není se čemu divit - v Brně je Sto Zvířat (myslel jsem kapelu, nee diváky). I když jsem přišel dostatečně brzo, měl jsem co dělat, abych se aspoň občas dostal kvůli fotografii dopředu.

Ale nejen v sále bylo narváno. Na balkóně v 1.patře sedělo také dost postarších lidí, což mě mile překvapilo. Občas si totiž člověk ve svých 25-ti letech připadá jako důchodce na diskotéce, když vidí kolem sebe mládež ve věku 13 - 16 let. Takže bylo velice milé vidět, že tato hudba zaujala i starší generaci....

O přestávce byla možnost opět zaběhnout na pivko do baru, ovšem probojovat se až k pivu bylo jen pro silné nátury (já vydržel :-D). No a potom už zase: " ... honem na plac, ať nepřijdem´ o žádnou z pecek naší milované kapely.." ozvalo se z davu, když jsem se snažil procpat dopředu.

Ostatně ale vše dopadlo jako vždy. Konec koncertu, mačkání u šatny, odjezd domů či posezení v okolních hernách, hospůdkách, restauracích nebo vinárnách.

Ale jaké na to jsou ohlasy? To nám můžete napsat vy svými příspěvky.